Malebné bulharské městečko Sozopol se nachází na pobřeží Černého moře. Je proslulé uzkými uličkami posetými dřevem obloženými domy z 19. století, horním patrem přesahujícím do prostoru. Atmosféru doplňuje všudypřítomně pnoucí se vinná réva, fíky a stařenky háčkující typické krajkované ubrusy.

Sama jsem zde před čtyřmi lety strávila krásnou týdenní dovolenou a každé léto přemýšlím o návratu. O návratu na místo, kde vám bude připadat, že se v jeho jedné části zastavil čas a o pár set metrů dál tepe rytmem moderní civilizace.

Dřevěné domy porostlé vinnou révou

Úzké uličky Sozopolu

Dřevěný dům

Sozopol

Restaurace ve staré čtvrti

Sozopol

Kaple

Během tradiční opatovské pouti se nám naskytla možnost navštívit  jinak veřejnosti nepřístupnou  kostelní věž. Kostel svatého Bartoloměje je hlavní dominantou městyse Opatov vybudovanou v polovině 19.století v novobarokním stylu.  Původně se na jeho místě nacházel románský kostelík z 13. století, který byl „obestavěn“ až do současné podoby. Postupem času byl románský stavební materiál odstraněn a zůstaly zachovány pouze tři kamenné kropenky.

Věž sahá do výšky 36 metrů a nachází se v ní 6 zvonů. Každý nese jméno svého patrona a každý má svou vlastní funkci. Do věže vede nejprv kamenné schodiště, které posléze vystřídají prudší dřevěné schody. Poslední část výstupu je nutné absolvovat po dřevěných žebřících. Otevřený pohled malinkatým vikýřem je určen už jen pro otrlejší povahy. K tomuto úchvatnému pohledu na městečko je třeba prolézt těsně kolem skleněných ciferníků a poté se vyšplhat po vratkém žebříku na malou plošinku. Chvilka strachu, ale stojí to za to!

Nachází se na severním konci hřebene Kraví hory v jeho nejvyšším bodě. Je to turisticky velmi lákavé místo, vždyť tato hvězdárna patří k nejlépe vybaveným v ČR. V posledních letech hvězdárnu navštívilo přes 80 tisíc návštěvníku ročně, z čehož velkou část zabírají školní výpravy. Celkový počet návštěvníků je něco přes dva a půl milionu. Hlavní atrakcí hvězdárny je velké planetárium.

Stavba hvězdárny byla započata 30. srpna 1948, tehdy ještě na lysém kopci, kde se pásly krávy. Autorem díla byl architekt Karel Šotola, prakticky všechny stavební práce provedli dobrovolníci z řad brněnských občanů. Oblastní lidová hvězdárna v Brně, jak se původně jmenovala, byla slavnostně otevřena 16. října 1954 (ve skutečnosti byla už několik měsíců v provozu). Jižní kopule byla od počátku věnována „lidové astronomii“, severní „vědě“ a tak tomu zůstalo i dodnes. První kopule nadále patří hvězdárně, druhá je pozorovatelnou Masarykovy univerzity. V roce 1973, 500 let po narození známého polského astronoma, dostala hvězdárna svůj současný název. O jedenáct let později byla zahájena stavba velkého planetária, dokončeno bylo až v roce 1991. Základním kamenem měla být původně žulová deska stojící před kupolí velkého planetária, ale nikdy nebyla do základů zakomponována. Byly z ní vytvořeny sluneční hodiny stojící před planetáriem dodnes.

Dostupnost planetária: pohodlně se dá dojít pěšky – náměstí Míru je to cca 5 minut, z druhé strany kopce, z ulice Žižkova, cesta trvá deset minut. Městskou hromadnou dopravou je nejjednodušší nasednout na tramvaj č. 4 a dojet na konečnou což je náměstí Míru. Co se týče automobilové dopravy u konečné tramvaje č.4 je malé parkoviště, popřípadě před kostelem sv.Augustina. Zde mohou parkovat i autobusy. V případě tělesně postižených je možné zajet přímo až k budově planetária, pokud pojedete po kolejích tramvaje č.4 a odbočíte směr koupaliště. Ostatním návštěvníkům se příjezd až k planetáriu nedoporučuje z důvodu malého prostoru k parkování a na otáčení vozidel. Velkou nevýhodou pěší dostupnosti je špatné osvětlení cest nebo spíše vůbec žádné, osvětlen je pouze areál planetária. Dále pak neudržovanost chodníků ze směru Žižkovi ulice.

Z komerčního hlediska a společenských aktivit se planetárium věnuje především multivizuálním představením pro veřejnost, především různé vzdělávací prezentace pro školy (mateřské až střední), nezapomíná ani na cizojazyčné programy a programy pro slabozraké. Dále se zde konají výstavy, kulturní akce, komerční prezentace, semináře a jiné společenské akce. Velké planetárium má k dispozici dvě stě míst, toalety a bezbariérový přístup.

Diskutovaným problémem, se kterým se planetárium potýká je zeleň v okolí hvězdárny. V době stavby planetária byla Kraví hora holý kopec. Postupně začala výsadba stromů, které v současné době narostly do takových rozměrů, že z hvězdárny přestává být dobrý rozhled. Zaměstnanci planetária navrhují pokácení stromů rostoucích do velkých výšek a nahradit je stromy ovocnými popřípadě křovinami. Tím by ztratila sice Kraví hora svůj současný ráz, ale lépe by vyniklo panorama Brna. Na druhou stranu nač ničit tak krásnou zeleň, kterou najdeme jen v málokterém brněnském parku…

Ač bydlíme na jednom z brněnských kopečků, ani nás se nevyhla červencová velká voda. Po dvou předcházejících prudkých bouřkách brněnská kanalizace selhala a voda se nám do domu začala valit skrz odtok v koupelně a garáží. Naštěstí duchapřítomná sestra rychlým stavěním barikád největším škodám zabránila. Vody bylo sice jen po kotníky, ale zničené koberce, podlahy a stěny vypovídají za vše.

Tady to vše začalo.

Vytopená hala.

Barikády v garáži.